Sklizeň chmele

TURNUSY NA KTERÉ JE MOŽNO SE PŘIHLÁSIT:

 označení turnusu

místo výkonu práce

(středisko) 

 délka prací 

stav náboru 

 KNĚŽEVES - SKLIZEŇ
      OD cca 18.8. DO cca 6.9.

 Kněževes (okr. Rakovník)

 cca 20 dní 

 obsazeno

 ---

 ---

---

 ---

 ---

 ---

 ---

 ---

 
 

CO NÁS ČEKÁ - MINULOST vs. SOUČASTNOST:

    Práce na chmelové brigádě v období sklizně je celkem náročná, i když určitě ne taková jakou jí zažívali česáči v počátku 20. století, kdy se chmel sklízel ručně. Na brigády, i když měli přibližně stejného trvání jako ty současné, jezdily tisíce brigádníků a počet obyvatel ve vesnicích mnohdy vzrostl až trojnásobně. Česalo se od "úsvitu do soumraku" a to ručně do věrtelů, které se pak vážili na váze.

    V dnešní době již nejezdí na jedno středisko tisíce brigádníků a dokonce ani stovky, ale pouze desítky brigádníků. Práci ostatních nahradily česačky a traktory.
    Naštěstí ne vše se obejde bez lidské síly a my můžeme zážitky z chmelových brigád sbírat dál. 

 

POPIS PRÁCE:

    Práce od "soumraku do úsvitu" nám zůstala. Vstává se brzy ráno standardně mezi 4-5 hodinou a pracuje se někdy i více než 10 hodin denně. Tyto informace doporučujeme nepodceňovat, jelikož ne každý je schopný se takovým podmínkám přizpůsobit.

    Na letní chmelové brigádě jsou brigádníci v podstatě rozdělení na dvě party. Jedna je na poli a druhá na česačkách.

    Ranní vstávání se odvíjí od pracovního zařazení ("pole" x "česačky"). Brigádníci, kteří pracují na poli vstávají o hodinu dříve než na česačky a to obvykle mezi 4 - 5 hodinou. Jejich úkolem je nastrhávat vlečky chmele, aby měli brigádníci na česačkách co dělat.

    Někteří brigádníci stojí na pomalu jedoucím traktoru a strhávají chmelové štoky, přičemž jiný brigádník, který jde před traktorem, odstříhává ze země rostlinu nůžkami. Uvolněnou rostlinu poté strhne a rovně uloží na valník traktoru. Náležité uložení chmelového štoku je důležité pro lepší manipulaci s nimi na česačkách.

    Další brigádník se pohybuje za traktorem a sbírá chmel, který spadl na zem a hází ho do vlečky.

    Dalším článkem v řetězci je brigádník vybaven hliníkovým bidlem s hákem na konci. Ten zachycuje a strhává rostliny, které zůstaly viset na drátovém vedení.

    Nyní je traktor s vlečkou a chmelem  připraven a předává práci brigádníkům na česačkách.

    Vlečka plná chmele, která přijede z pole, složí svůj obsah na zem k určenému místu česačky. První a nejdůležitější prací na česačce je zavěšování.

    Brigádníci, kteří jsou u tzv. „chobotu", musí chmel rozmotat a rostliny postupně vložit do mechaniky, která je převezme a vtáhne do stroje.

    Další prací jsou válečky. Jsou to kovové válce, které se otáčejí a běží po nich chmel, který vypadne z mechaniky. Brigádník stojící u válečku na dřevěné lavici zajišťuje plynulost dopravy holí (vytahuje věci, které tam být nemají).

    Očesaný chmel pokračuje z válečku do strojů, odkud vypadává do pytlů, které další brigádník hlídá, aby se nepřeplnily, a zavazuje je mašličkou.

    Nyní jsou pytle s chmelem připraveny pro brigádníky ze sušárny, kteří si pro ně přijedou, naházejí je na valník a odvezou do sušárny. Zde další parta brigádníků chmel suší.

    Poslední činností na česačce je odpad, který vypadává ze strojů při separaci chmele. Ten padá do valníku, který stojí vedle česačky. Zde se pohybuje brigádník s vidlemi, který materiál rovná a ušlapuje, aby se ho tam vešlo, co nejvíce.

    Na závěr sklizně, někdy až po sklizni nastupuje „plošina" (stroj tažený za traktorem) s 2-3 brigádníky, ti mají za úkol odklidit zbytky rostlin a úvazky, které zůstaly zavěšené na konstrukci, čímž je pole připravené pro další sezónu.

 
 
Podřízené stránky (1): Fotogalerie